Předtím, než skočíme k tomu, co je hlavní náplní  tohoto článku, můžu se jen pozastavit nad tím, jak špinavý můj notebook je? Kdyby se kvalita článků odrážela od čistoty mého počítače a brýlí, můj blog by byl na úrovní slohové práce z první třídy. Jo počkat, kdo říká, že to tak není. No nic, pojďme raději k tématu. Jsem tak odhodlaná opět psát, že místo toho, abych dávala v přednášce pozor, píšu článek na téma kavárny v Bristolu. Na rozdíl od přednášek, kavárny totiž navštěvuji dost často.

Society Café:

Úplně první kavárna, kterou jsem v Bristolu navštívila, bylo „Society Café“ v samotném centru města. V celku nenápadná kavárna se nachází na Harbour Site a tím nám tak nabízí výhled na přístav plný lodí krásných. Pokud bych vám mohla něco doporučit, bylo by to zajít sem za slunečného podzimního dne, protože nic se nevyrovná tomu, když sedíte u těch žlutých stolečků, kolem vás leží barevné listí, slunce vás hřeje na tváří (nebo vám nepříjemně svítí do obličeje, že jo), vy sledujete ruch okolo vás a u toho popíjíte kávu a jíte jeden z jejich výborných dortíků. Za celou tu dobu jsem tam stihla vyzkoušet jejich hořkou čokoládu, latte, filtrovanou kávu (na výběr mají ze spousty možností a rádi vám poradí) a pár z jejich zákusků a ani jedno nebylo zklamáním. Pokud nemáte cestu do Bristolu a i tak byste tyto dobroty chtěli ochutnat, Society Cafe by se mělo nacházet i v Oxfordu a Bath. Já navštívila tu v Bath a tam právě vznikly jedny z mých nejoblíbenějších fotek.

White’s Botanical:

Tuto kavárnu jsem měla na wishlistu už delší dobu, ale dostala se do ní až tehdy, kdy jsem se svou kolegyní Lou vymyslela novou tradici. Každé úterý poté, co mi skončí přednášky a Lou hodina fotografování, se scházíme, jdeme do nějaké nové kavárny, dáme si brunch a uvedeme se do toho, co se v našich životech děje. Je to pak skvělá příležitost vidět se mimo práci, poznat nová místa, ale hlavně se poznat navzájem. Ani vám nedokážu popsat, jak skvělé a cenné je poznávat někoho, kdo je z jiné země. V případě Louison, je to konkrétně Francie, což se jednou bude hodit, až se dostaneme k mému učení francouzštiny, což jsme měly původně v plánu. Dost ale ohledně té omáčky okolo, důležitá je teď tato kavárna. Nachází se opět v centru kousek od zastávky Rupert Street, na které nebo okolo které stojí většina busů jedoucích do centra. Jediný její problém je  v tom, že bývá otevřena pouze do 3 hodin odpoledne (info z googlu, možná už je to jinak), ale když jsme tam byli my, viděla jsem lidi přicházet i později, tak to možná záleží na tom, v jaké náladě obsluhující zrovna jsou. Co se týče kávy, nesmíte očekávat vrcholný latte art, který zkrášlí váš instagram. O tom to ale přeci není, nebo jo? Pro mě je důležitá chuť a ta byla dobrá. Pokud jste vegani, máte intoleranci na laktózu nebo jednoduše preferujete alternativy mléka, tato kavárna nabízí neuvěřitelné množství různých nemléčných mlék (nemléčné mléko? co?). Pokud to ještě o mně nevíte, hrozně ráda testuji carrot caky a ani tato kavárna nebyla výjimkou. A jak si jejich mrkvový dort vedl? Na jedničku! 

The Crafty Egg:

Mokoko Café

Teď si dáme takovou sekci "kavárny s Eliškou". Mokoko Café jsme navštívily jen náhodou, když jsme šly z kavárny "Little Victories", která se nachází přímo naproti, a která je také super, ale neměla jsem možnost ji moc prozkoumat a nafotit. Tohle už bude trošku procházka kolem Harbour Site, protože Mokoko se nachází až na Spike Island (myslím), ale pokud je hezký den, ta procházka rozhodně stojí za to. Neřekla bych, že je to typická kavárna a právě tím si mě získala. Teď už si přesně nepamatuji cenu, ale u jídla máte na výběr ze dvou možností - velký a malý talíř. Na ten talíř si pak vyberete quiche a k tomu si můžete vybrat z nejrůznějších příloh (ne jen jednu, můžete si všechny naskládat na jeden talíř). Pokud jste jako já a Eliška, určitě neodmítnete ani zákusek. My zvolily jak jinak než carrot cake a je to pravděpodobně ten nejlepší carrot cake, který jsem v Bristolu ochutnala.  

Albatross Café:

The Atrium Café:

A jsme u posledního typu, který je spíše pro studenty UWE Bristol. Bohužel, jen pro studenty, protože pochybuji, že "smrtelník" by si chtěl zajet až na samotný Frenchay kampus. Pokud máte kávu na vysokoškolském kampusu spojenou s nechutnou břečkou z automatu, rozhodně na to zapomeňte. Tady vám káva bude chutnat a budete si k ní moct vychutnat i dobré jídlo a to ani nezmiňuji skvělou obsluhu (kromě Elišky.. ta je hrozná.. no dobře, není, je skvělá a já dostávám kafe zdarma). Já tam v poslední době trávím až moc času jednak, protože pro ně občas fotím a také protože se občas potřebuji učit jinde, než na pokoji v koleji. Máte to taky tak? 

A to by bylo všechno. Poprvé po dlouhé době mi připadá, že můj článek opravdu může někomu pomoct. Dokonce jsem sem přidala i mapu! Nechápejte to špatně, miluju psaní o tom, co jsem dělala, protože můj blog byl vždycky spíše deníček než „průvodce“, ale občas mi připadá, že bych mohla psát více „nápomocně“. Co si myslíte vy? Vyhovuje vám styl, jakým píši své články?