Advertise





2016

Polovina měsíce je za námi a já jsem se konečně dostala k sepsání všech momentů roku 2016 (jako poslední ze všech, klasika Leo). Loňský rok tak jako každý jiný měl své světlé i tmavé chvilky, ale já na něj rozhodně budu vzpomínat s láskou jako na rok plný změn a nových zážitků. Byl to rok, který se točil kolem budoucnosti a paniky z toho, že vlastně netuším, jaká by měla být a jakým směrem bych se měla vydat.

January is in a midway and I'm finally here with the popular 'looking back at 2016' type of article. Yes, other bloggers and youtubers (I'm brave enough to call myself blogger, no shame) has already published their versions two weeks ago, but.. no excuses, I was just too busy doing nothing at all to write or at least pretend writing. Anyway, last year was filled with happiness as well as with darkness, but I will always remember him (yes, 2016 was a boy) with love. It's a year when I had to deal with future, panic from future and not knowing what to do in future.

Změn, které jsou alespoň chvíli viditelné z venku, nebylo velké množství, ale minimálně tři určitě stojí za zmínku. V únoru jsem se nechala podruhé tetovat a v květnu letošního roku (doufejme) přibude na mém těle další malůvka. Nedokážu teď říct, kdy už jich budu mít dost, ale zatím mě celé to vymýšlení a sledování výsledku baví, a ti i přes narážky "budeš jako galerie" nebo "jak budeš vypadat, až ti bude 60?" (PS: řekla bych, že naprosto skvěle). Druhou změnou jsou vlasy. Jsou lidé, kterým dlouhé vlasy sluší a oprávněně se snaží odkládat návštěvu kadeřníka, ale já k nim bohužel nepatřím. Dlouhé vlasy jsem si snažila nechat narůst dlouhou dobu, ale vždycky jsem nakonec nebyla spokojená, protože mi jednoduše nesluší. V roce 2016 jsem se konečně odhodlala ostříhat zbytek "vymodlených" kadeří a od té doby spíš návštěvu kadeřníka přivolávám. Poslední změna, není ani tak vzhledová. Začala jsem chodit darovat krev, což byl pro mě jako pro někoho, kdo z krve chytá panické záchvaty, docela velký krok. Bohužel jsem té krve nestihla darovat tolik, kolik bych chtěla. Tetování mi v tom na 6 měsíců zabránilo, a když už jsem chtěla po těch dlouhých 6 měsících jít znovu, vysekávali mi zub, takže dalších 6 měsíců zákaz.

In 2016, there were few changes, that could be seen from outside for at least few weeks. First of all, I finally gave up on trying growing my hair long and decided to cut them short. There are many girls in this big big world that are killing the game with long hair, but I just have to deal with sad fact that I'm not one of them and I'll never be. Luckily, I'm completely happy with the length of my hair as it is right now and that's the most important thing. In February, I decided to get my second tattoo and (fingers crossed) in May 2017 I'll get another one. For a lot of people including my mum, I will always be a walking art gallery, but nevertheless, it's my body and as long as I'm happy that's all that really matters. The last change that happened isn't really image change. Even though I can't handle looking at blood, I became a blood donor and the feeling is just amazing. I couldn't donate as much as I wanted, because I'd gotten the tattoo and after that I couldn't donate blood for 6 months, but at least I'd helped a little bit. 


Sice jsem ještě zdaleka neprocestovala všechna místa, která bych si jednou chtěla odškrtnout ze svého cestovacího seznamu, ale i rok 2016 byl plný návštěv jak nových, tak starých míst. Za zmínku určitě stojí Krakow, kam se pravidelně vydáváme s mamkou, abychom si vychutnaly masové pirohy v autobuse na zpáteční cestě. Praha, kam jsem v létě vyrazila trochu jinak a to na "dovolenou" se svou skvělou kamarádkou Beou. Bratislava, kde jsme si to s Ter jako milovnice zimy užily i přes neskutečné vedro. Cambridge, který mohu posledních pár měsíců nazývat místem, kde bydlím a Londýn, který ještě musím pořádně prozkoumat, protože za těch pár hodin jsem neviděla zdaleka to, co bych ráda viděla.



I still have a lot of places on a list of places I'd like to visit in future, but I must admit that 2016 was pretty fine. I've been travelling a little around places I'd visited before as well as places I'd never been to. Krakow is definitely worth mentioning. It's a place where I usually go with my mum to enjoy the amazing taste of meat pierogi on our way home. Then it's Prague, where I went with my amazing friend Bea for our first 'vacation' (that sounds like a couple thing). Then it’s also Bratislava, where I had a really nice time with Ter, even though we almost melted due to the horrendously hot weather. And from England it's Cambridge and London. Cambridge is a place I can call home until the end of March and London with all the places I still need to discover. 



S outfity to tedy nebyla žádná sláva. Většinou, když si říkám, že konečně nějak vypadám, nemám vedle sebe nikoho, kdo by ten slavný okamžik zachytil, a když už náhodou mám, tak na focení nemám buď náladu, nebo na to náladu nemá počasí. 

Outfits weren't really common thing on my blog. Mostly when I think my outfit is worth capturing, I'm alone and there's no one to take picture of me and when I'm not, I'm not in a mood to be photographed or the weather is not good. I promise you, this year, I'll post much more of me a my wardrobe.


Čeho bylo podstatně více jsou koncerty a festivaly. Skupinu Kryštof jsem viděla hned několikrát a to samé platí i pro Mandrage, kteří byli a jsou mou srdcovou záležitostí. Když zavítáme k sousedům na Slovensko, v období maturitním jsem s mamkou viděla No Name, kteří mě nabili potřebnou energií, které mi ubívalo díky učení do noci. Premiérou pro mě byl Habera, na kterého jsme vyrazily s Ter a i přes to, že jsme znaly jen ty "rádiové" písničky, to byl super zážitek. Léto bylo jako každé předchozí (zase to nepřeháněj, každé fakt ne) plné festivalů od KryštofKempu, přes Colours of Ostrava až po Benátskou. Poslední koncert, na který jsem vyrazila v Česku, byli Nickelback, které jsem viděla už podruhé a zážitek to byl, tak jako posledně, naprosto úžasný. Poslední koncert v roce 2016 se váže i s dobrodružstvím v Londýně, o kterém jsem psala tolikrát, že se vám to musí úplně zajídat. Takže ještě jednou a naposled, Tom Odell a The Beach byl jednoduše splněný sen.    

There was something more common on my website and that's concerts. There were plenty of Czech and Slovak bands you surety don't know, but I will mention them anyway. Kryštof, Mandrage, No Name and Team - at least find them on YouTube and try listening to at least on song, thank you. From more famous bands, I went to concert of Nickelback and that's AMAZING as always. That makes me sound like I've been to at least 5 of their concerts, but no. I've actually been to 2 so far. Last concert of 2016 was Tom Odell's with supporting band The Beach and that was a dream that came true and I will always remember how amazing time I had. I almost forgot to mention summer festivals like Colours of Ostrava or Benátská. So I'm mentioning them now.. they were spectacular as always.





Ať se mi to líbí nebo ne, velká část loňského roku se točila kolem maturity. Nakonec (po měsíci záchvatů a paniky) jsem ji úspěšně zvládla a tím zakončila jednu velkou etapu. Po těch proučených nocích jsem bohužel nesnesla pomyšlení na to, že bych se učení věnovala ještě déle a tak se stalo, že jsem se nedostala na ani jednu ze dvou vysokých škol, na které jsem se hlásila, ale to mě přivádí k další velké události roku 2016 - Anglii.

Huge part of the year was orbiting around my finals in high school. In the end (after month that I spent with learning, not sleeping and depressing), I successfully finished high school education and was ready to shine on university. But you know what? There's a tiny little complication. I didn't get to university, but that brings me to another big event of 2016 - England.


Video o celé maturitě najdete TADY
Anglie pro mě byla v hodně věcech velkou školou. Donutila mě nad hromadou věcí přemýšlet a také si uvědomit, jak důležité je mít domov, kam se můžete vracet a jak těžké je se s někým loučit. Nechci se o celé té zkušenosti rozepisovat, protože na to téma plánuji celé video hned poté, co se vrátím. 

I think that England's been the biggest school for me - school of life. It made me think about a lot of things and also made me realise how important is to have a home or a place to come back and how hard is to say goodbye. I don't want to go into details, because I'm planning to do that in separate article when I come back (after a month.. or two.. you know me).


Video ZDE
To byl tedy můj rok v kostce. Bylo toho za ten rok mnohem více, ale to bychom tu byli.. možná ještě v prosinci roku 2017. Já doufám, že na tento rok budu vzpomínat v dobrém a že bude plný zážitků, které budou stát za to. Jaký jste měli rok vy? Určitě mi vše napište, protože umírám zvědavostí a moc ráda si čtu vaše komentáře :) 

And that's it for year 2016 and also for this article. There's been much more things going on, but I can't mention every single one, because if I did, we would be there for a looong time and ain't nobody got time for that. I hope that 2017 is going to be a good one for me as well as for all of you. How was your year? Write me in comments :)




6 Comments

  1. skvelý rok, tie outfity sú veľmi pekné ako aj celá ty ♥ dúfam, že ten Ďalší budeš mať aspoň taký dobrý ako ten starý ;)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji moc. I tobě přeji skvělý rok ❤

      Delete
  2. Vypadá to na skvělý rok a já jsem moc ráda, že jsem mohla být jeho součástí. ♥ A víš co mě potěšilo, že jsi sem dala dva outfity, které jsem fotila já, to je miloučké. :D Těším se na letošní festivaly a další cestování s tebou. :)

    EnthusiasTer

    ReplyDelete
    Replies
    1. Taky že byl! Jsem ráda, že jsi se mnou byla ve velké části z něj, a že spolu máme tolik vzpomínek. Už teď se těším na další ❤

      Delete
  3. 2016tka byla určitě zlomová, obdivuju tě žes měla odvahu jet do Cambridge, protože vím, že já bych jí neměla <3 těším se na všechny ty dojmy co nám předáš až se vrátíš a podíváš se na to zpětně ;) fakt ti fandím ;)

    www.double-claire.blogspot.cz

    ReplyDelete

Thank you for your comment :)