Berlín - 5.den

A je tu konečně poslední den Berlína. Jsem docela ráda, že už píšu poslední den, protože čím více článků bylo, tím víc mi připadalo, že už ani není o čem psát. Ale doufám, že vás i tak mé články bavili. Tento článek bude velmi krátký a to za 1. protože se ten den toho ani tolik nestalo a za 2. jsem zase v časovém skluzu. Znáte mě a mojí školu. Ale v pátek budu pracovat na dalších 2 videích, tak se můžete těšit. No a teď už k Berlínu.

Ráno jsme vstali, nasnídali se a odnesli si všechna zavazadla do autobusu. Čekala nás dlouhá cesta a všichni jsme se těšili domů, ale i tak bylo na programu ještě pár věcí. Jako první byla návštěva Lipska a to konkrétně kostela svatého Tomáše. Kostel je speciální hlavně tím, že tam jsou ostatky J.S.Bacha. Ode mě se toho moc o kultuře nedozvíte, ale zase mám pro vás jeden zážitek. Nevím, jestli to byla fáma, ale den před tím nám někdo řekl, že je v Lipsku ebola a my jsme se tam pak báli jít i na záchod.

Poté jsme se vydali k Památníku bitvy národů, kde jsme měli jen 5 minutovou pauzu na focení a poté jsme vyrazili do skleněné manufaktury Volkswagen (přiznám se, že jsem si to googlila, protože podle mě se to píše "Wolzwagen"). Původně jsem si říkala, že to nebude nic pro mě, ale nakonec to byla parádní návštěva. Průvodkyně byla češka a o to zajímavější to bylo. Dozvěděli jsme se, jak probíhá výroba a jak dlouho trvá. Řeknu vám, tohle je něco pro milovníky, protože si můžete navrhnout neuvěřitelné množství věcí, podle svých představ. Jeden "farmář" dokonce chtěl potahy sedadel z kůže svých vlastních krav. Prý to bylo finančně náročnější, ale když na to někdo má, tak proč ne že? Nakonec jsme si mohli sednout do 3 různých modelů (jejichž názvy vám neřeknu, protože to pro mě byla prostě 3 jinak barevná drahá auta), kde jsme se dokonce fotili s naší profesorkou. Fotku vám sem nedám, protože by mě mohla žalovat a nebo hůř, mi dát špatnou známku z dějepisu (dost o tom, že tam vypadá velmi nemocně).

Po 15 minutové zastávce v Lídlu, kde jsme se všichni hladově vrhli na jakékoliv jídlo (k večeři jsem měla muffiny a sušenku), jsme vyrazili směr Ostrava. Cesta neprobíhala nejlépe, protože jsme uvízli v koloně, ale nakonec jsme dorazili domů ve 2 ráno a já dokonce ještě vybalovala. Do teď na to vzpomínám v dobrém a rozhodně bych se do Berlína (a celkově do Německa) zase ráda podívala.

1. 

Traveling