Co mě škola nenaučila aneb život v Anglii

Připadá mi jako kdybych se vrátila do Bristolu před týdnem a teď už mám po testech a deadlinech, čekám na jejich výsledky a za 2 týdny mířím zase do Česka. Místo toho, abych vám teď vypisovala, jak jsem se měla naposledy v Česku a co všechno jsem dělala v Bristolu, kromě hroucení se z deadlinů, zkusím ze sebe dostat něco, co by vám mohlo i pomoci tentokrát za doprovu náhodných fotek, které jsem pořídila při jedné z mých samotářských procházek.

Za ten rok a kousek co žiji v Anglii (s pár měsíční přestávkou), jsem se naučila, že ať už je výuka angličtiny na školách sebelepší, na ten pravý život v Anglii vás tak docela nepřipraví. Tak je to dle mého názoru se školstvím obecně - v reálu vám sice v něčem může pomoct, ale rozhodně vám nedá návod na život. Proto jsem se rozhodla, že vám napíšu článek s pár typy a poznatky, které by vám mohly pomoct, pokud se chystáte nějakou dobu v Anglii pobýt.


Fráze generací
Jedna z prvních věcí, na které jsem narazila a se kterou jsem měla ze začátku problém. Ono je hezké, že s profesorkou angličtiny dokážete plynule vést rozhovor, ale vaše 40 letá profesorka na vás asi nevybalí, jestli "nezajdete na cígo". Hloupý příklad, ale tak nějak to je. A nemusí to být fráze jen mladší generace, ona i ta "starší" má svůj slovník. Moje rada zní - nebojte se zeptat. Je úplně normální, že z angličtiny neznáte každé slovo a každou větu. Když lidem vysvětlíte, že nevíte, co danou frází chtějí říct, vysvětlí vám to a vy se příště neztratíte. Mimochodem "going for a fag" znamená jít na cígo.



Přízvuky, cizinci
Trošičku podobný případ jako u frází. Už zmiňovaná profesorka angličtiny, která je určitě úžasná a naučila vás milovat anglický jazyk jako nikd před tím, na vás rozhodně nespustí silným skotským přízvukem nebo cizineckou angličtinou. Pro cizineckou angličtinu, ale budete mít pochopení, jste přeci jen na stejné vlně. S přízvuky je to horší. Některé nejsou tak hrozné, ale je spousta, u kterých stále ještě nechápu, co po mě daný člověk chce. A rada? Prostě rovnou tomu člověku řekněte, že nejste z Anglie, a že mu nerozumíte. Největší gól je, že ani angličani občas některým silným přízvukům také nerozumí. Takže nepropadejte panice a rozhodně se neciťte, jako že jste hloupí. Nejste.



Doprava
Víte, jak v Česku čekáte o pár minut déle na autobus nebo tramvaj a už se rozčilujete, že nesnášíte hromadnou dopravu? Nebo jak si na idos.cz krásně naplánujete navazující spoje i s rezervou a dostanete se z jednoho místa na druhé bez problému a včas? Na to tedy v Anglii zapomeňte. Nebo alespoň v Bristolu, kde je doprava jednou z těch nejhorších. Kdybych se měla rozčilovat kvůli autobusům, říkali by mi bručoun a byla bych plešatá (což vlastně skoro jsem, ale není to kvůli dopravě). Autobusy jezdí na čas jen zřídka kdy a tím pádem rozhodně nenavazují na další spoje. Pokud tedy potřebujete někde být v určitý čas, máte dvě možnosti. Buď tam budete minimálně o půl hodiny dříve nebo o 20 minut později. Teď už záleží jen a jen na vás, kterou cestu si vyberete. A samozřejmě, když počítáte s tím, že autobus dorazí pozdě a vy tím pádem budete na místě v perfektní čas a nebudete muset nikde čekat - NE, zrovna v tu chvíli ten autobus pojede tak perfektně, že budete mít nutkání si na mapách ověřit, že jste ve správné zemi. A pokud si říkáte, že ta doprava bude alespoň levná, když už ne spolehlivá, tak jste na dalším omylu.



Čekání na autobusy
Teď se zaměříme na autobusy dálkové tzv "coache". Tentokrát se bude jednat rovnou o takový tip a radu do života. Pokud jste jako já a při nákupu lístků na autobus, kde musíte alespoň jednou přestoupit, máte rádi časovou rezervu, tento tip je právě pro vás. Já tu rezervu mít musím, když ji nemám, většinou se něco stane a já pak panikařím. Když na dané místo dojedete na čas a máte několik hodin do dalšího spoje, koukněte se, jestli nejede spoj dřívější (od stejné společnosti) a zeptejte se řidiče toho daného spoje, jestli by vás nemohl vzít. Většina řidičů vám odpoví, že uvidí, podle zaplněnosti autobusu, ale nakonec se do busu většinou dostanete. Jen zřídka kdy tam to místo není, ale za zeptání to stojí. Často si tak ušetříte hodiny na smradlavém nádraží. Já takhle při mé první návštěvě Anglie čekala na letišti 4 hodiny a řeknu vám, znám i lepší zábavu. Proto od té doby mám vždycky najité i alternativní spoje, které mi ušetří hodiny čekání.



Thingyyy
A dnešní poslední tip, ať tady nemáme přetipováno. Kdykoliv nevíte, jak něco popsat, použijte slovo "thing" nebo řečnicky "thingy". Pro anglicky nemluvící čtenáře, je to jako byste něco popisovali a použili slovo "věc" nebo "věcička". Funguje to na vše. Jídlo, pití, oblečení, mobilní aplikace, elektronika.. cokoliv. Kolikrát už si u nás v kavárně někdo objednával burrito slovy "dám si tu věpřovou věcičku" a poté mi chtěl říct, že má naši zákaznickou aplikaci slovy "mám taky tu vaší mobilní věc".



A to by bylo všechno. Už nějakou dobu si vedu si v telefonu seznam takových poznatků a stále jich mám ještě dost, takže pokud vás tento typ článku bavil, určitě mi dejte do komentářu vědět, jestli byste četli i nějaké to pokračování. Já se na vás budu těšit příště s dalším článkem. Je možné, že toho času už budu zpět v Česku, ale rozhodně se článku dočkáte. Jen vám nezaručím kdy.. ale vy už mě znáte. Takže se mějtě a přeji vám krásný zbytek dne. 

On My Way Traveling