Tak jsem tady i s novou recenzí, ale tentokrát se změnily dvě podstatné věci. První je ta, že je to po dlouhé době, co jsem šla opravdu do kina a ta druhá je žánr, který jsme si s Ter zvolily. Tentokrát to nebude žádná romantika ani pohádka, ale drama, které bylo natočeno podle skutečného příběhu. Trailer na "Divočinu" jsem viděla už dříve a docela mě zaujal a když mi Terka nabídla, že bychom na něj mohly zajít, ani vteřinu jsem neváhala (no dobře, prvně jsem si hledala, jestli je to právě ten film).
Každý z nás má chvíle, kdy se cítí mizerně, má všeho plné zuby a všechno se kolem něj hroutí. Cheryl. hlavní hrdinka filmu Divočina,
se takto cítí už delší dobu. Po smrti matky a krachu manželství, si
myslí, že už přišla o všechno. Do života jí navíc vstoupí i drogy a
náhodné známosti na jednu noc. A když už má pocit, že nemá co ztratit,
udělá nejimpulzivnější rozhodnutí svého života. S nulovou zkušeností s
divokou přírodou a s obludně těžkým batohem, poháněná zbylou vůlí,
rozhodne se úplně sama zdolat 1770 km dlouhou vysokohorskou trasu
pojmenovanou PCT - Pacifik Crest Trail. Což je nejdelší,
nejtěžší a nejdivočejší stezka v celé Americe, cesta vedoucí od Mohavské
pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Cheryl
cítí, že když v této zkoušce dokáže obstát a překoná všechny překážky,
bude na konci této cesty stát znovu a pevně na vlastních nohách. To ale
zdaleka zatím netuší, co na ní na této pouti čeká. Vyrazí na trasu hodně
nepřipravená a mnohokrát se dostane na dno svých sil. Od začátku
přemáhá chuť ten bláznivý podnik vzdát. Batoh jí do krve sedře záda,
část cesty projde jen s jednou botou, nevyhne se setkání s chřestýši a
medvědy, překonává zničující vedra i sněhové závěje. Prožije odhodlání,
hněv, beznaděj, vyčerpání, osamělost a na konci své pouti znovu objeví
vlastní sílu, radost, odvahu a krásu. (zdroj)
I když drama a podobné žánry nepatří mezi mojí tradiční volbu, nemůžu říct, že bych tohoto zážitku litovala. Příběh začal putováním Cheryl, ale v průběhu její složité cesty jsme měly možnost nahlédnout do její minulosti, kterou rozhodně nevystihuje slovo "složitá". Právě to je to, co jsem na filmu ocenila nejvíce. Ať už je to kniha nebo film, velice se mi líbí, když si musíte všechny souvislosti spojit v průběhu samy a nevíte hned vše v první scéně či kapitole.
Ve filmu byla spousta strašidelnějších, ale i vtipnějších scén. Reese Witherspoon, která hrála hlavní roli odvedla rozhodně skvělou práci a poskytla nám možnost vidět ji zase v úplně jiné roli, než ve které jí známe ze starších snímků. Nechyběla zde ani pořádná dávka motivace, kterou Vám dodával fakt, že i když ztratíte vše co máte a zdá se Vám, že už se Váš život nezlepší, je tu stále naděje a jediné co musíte udělat, je nevzdat to.
0 Comments:
Post a Comment
Thank you for your comment :)