Reading
2
Comments
"Teorie všeho" jsem viděla asi před dvěmi týdny, ale pro recenzi jsem se rozhodla až dnes. Nechtěla jsem psát hned další hodnocení a názor, když to není ani tak dávno, co jsem psala o "S láskou, Rosie". Dnes jsem si, ale na tento film vzpomněla a rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím o své dojmy a zážitky.
Teorie všeho vypráví výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga, který na svém velmi nemocném těle nosí jednu z nejchytřejších hlav, jakou kdy lidstvo poznalo. Byť by vám hravě vysvětlil nesrozumitelné zákonitosti fungování vesmíru, sám možná nechápe, jak je možné, že jeho vlastní život zachránila tak neobyčejná věc, jakou je láska. Příběh začíná v roce 1963, kdy má jednadvacetiletý Stephen Hawking, student kosmologie na Cambridge, našlápnuto ke skvělé budoucnosti. Spolužáci i profesoři ho naprosto zbožňují, stejně jako krásná Jane, která na téže škole studuje umění. On na oplátku zbožňuje ji. Když však v osobním i profesním životě stane na pomyslném vrcholu, zažije nemilosrdný pád. Doslova. Lékařské vyšetření po jednom z mnoha jeho „nešikovných" škobrtnutí vyřkne drsnou diagnózu – neléčitelné postupné ochrnutí nervového systému, které do dvou let ukončí smrt. Jenže Jane a Stephen se osudu vzepřou. Vezmou se a snaží se žít normální život. On si nemoc nepřipouští a dodělává si doktorát. Ona ho všemožně podporuje, často až za hranici sebeobětování. Čím víc se blíží předpokládaný konec, tím hektičtěji se oba snaží společně žít. (zdroj)
Teorie všeho vypráví výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga, který na svém velmi nemocném těle nosí jednu z nejchytřejších hlav, jakou kdy lidstvo poznalo. Byť by vám hravě vysvětlil nesrozumitelné zákonitosti fungování vesmíru, sám možná nechápe, jak je možné, že jeho vlastní život zachránila tak neobyčejná věc, jakou je láska. Příběh začíná v roce 1963, kdy má jednadvacetiletý Stephen Hawking, student kosmologie na Cambridge, našlápnuto ke skvělé budoucnosti. Spolužáci i profesoři ho naprosto zbožňují, stejně jako krásná Jane, která na téže škole studuje umění. On na oplátku zbožňuje ji. Když však v osobním i profesním životě stane na pomyslném vrcholu, zažije nemilosrdný pád. Doslova. Lékařské vyšetření po jednom z mnoha jeho „nešikovných" škobrtnutí vyřkne drsnou diagnózu – neléčitelné postupné ochrnutí nervového systému, které do dvou let ukončí smrt. Jenže Jane a Stephen se osudu vzepřou. Vezmou se a snaží se žít normální život. On si nemoc nepřipouští a dodělává si doktorát. Ona ho všemožně podporuje, často až za hranici sebeobětování. Čím víc se blíží předpokládaný konec, tím hektičtěji se oba snaží společně žít. (zdroj)
Životopisné filmy patří mezi mé oblíbené, protože nevidím zábavnější způsob, jak se dozvědět o někom důležitém, než prostřednictvím filmu. Samozřejmě, že vše můžeme najít v knihách, ale toto mi příjde jako skvělé řešení pro ty, co knihám moc nedají. I já, jako milovník čtení, s velkým zájmem sleduji, jak se scénáristé a herci poperou s tou těžkou prací, která za tím stojí. Podle mě to musí být složitější, než natočit nějaký romantický film, protože životopisný snímek, by měl být 99,9% kopie opravdového života toho, o kom je natočen.
O Stephenu Hawkingovi jsem toho moc nevěděla, vlastně jsem o něm nevěděla vůbec nic. Teď už je ovšem opak pravdou a já nelituji ani jedné minuty, kterou jsem nad "Teorií všeho" strávila. Byl to pro mě neuvěřitelně naučný, ale hlavně inspirativní zážitek. Stephen je geniální a statečný člověk, který svůj boj nevzdal ani tehdy, kdy se to zdálo jako jediné řešení.
Kromě "vzdělávácího" účelu jsem se pro film rozhodla z dalších dvou důvodů. Prvním byl Eddie Redmayne, kterého jsem poprvé viděla ve filmu "Les Misérables" a tím druhým písnička "Arrival of the Birds", která v posledních měsících patří mezi mé favority.
A komu bych film doporučila? Určitě nemusíte být fanouškem životopisných filmu, aby Vás zaujal. Příběh, který se zde odehrává je velice poutavý a to, že se v něm dovíte něco o jednom z nejdůležitějších lidí, můžete brát jako takový příjemný bonus.
2 Comments
Na film jsem viděla recenzi a jelikož já patřím mezi ty, které tyto filmy zajímají, tak jsem neváhala a hned jsem se na to koukla. Rozhodně jsem nadšená a rozhodně jsem se o tomto skvělém člověku dozvěděla mnoho nových a zajímavých informací a každý kdo se na film koukne, rozhodně neprohloupí :-)
ReplyDeleteOpravdu je to neskutečně krásný film a samozřejmě mě dohnal k slzám (to bych nebyla já, abych nebrečela :D )
Ale bylo mi ho opravdu moc líto a nejvíc mě mrzelo, jak ho opustila manželka. Vím, že se vídají do dnes, ale i tak m to zasáhlo. Vždyť mu slíbila navždy, i když věděla, co je čeká. Ale to je vedlejší :-)
Po filmu jsem si říkala, že bych mu tak ráda věnovala část sebe, část mého zdraví, aby mohl být opět normálním člověkem (tím myslím zcela zdraví) jelikož on by dokázal ještě mnohem více, než vlastně dokázal. Je mi ho neskutečně líto, že takový člověk je odkázán životu na vozíku. Chce se mi z toho brečet.
A musím říct, že jsi napsala opravdu moc krásnou recenzi. :-)
A jinak, jak jsi psala o těch článcích u mě na blogu, že ti zmizí, tak já některé smažu. Jelikož chvilku po vydání na to koukám a vůbec se mi to nelíbí a jsem nespokojena, tak to raději smažu :-D :-)
Omluvám se za pravopisné chyby, až teď jsem si jich všimla :-)zcela zdravý, mě*
ReplyDeleteThank you for your comment :)