Tom Odell in London

Připadá mi to jako věčnost, co jsem se rozhodla jet na výlet do Londýna za účelem vidět koncert Toma Odella, ale ve skutečnosti se celá tahle divočina uskutečnila toto pondělí. Možná se mi to zdá jako taková doba, protože jsem ve středu onemocněla a od té doby se čas neuvěřitelně táhne. O tom, co jsem dělala celý den před koncertem, vám napíšu v úterý v tradičním týdenním reportu, ale dnes se zaměřím pouze na samotný večer. 

It seems like it's been a whole month since my crazy adventure in London, but in fact, it was just in the beginning of this week. Maybe it feels like eternity just because I'm a bit ill now and when I'm sick, every minute feels like an hour. I'm planning writing about what I've been doing in London next week, but today, I'd like to focus on concert only.

Je to zvláštní, ale původně jsem se pro celou akci rozhodla s tím, že tam jdu hlavně kvůli The Beach, kteří sice tak známí nejsou, ale já jejich hudbu naprosto miluji. Nakonec jsem si ale našla většinu Tomových písniček, a tak nějak propadla i jemu. Zmínění The Beach začali asi v 19:15 s tím, že měli čas pouze na 6 písniček. To mě trochu zklamalo, ale přeci jen, nebyli tam těmi hlavními. I tak jsem si jejich vystoupení naprosto užila a splnila si jeden sen, který se ještě před měsícem zdál nesplnitelným. Po nich nastoupila další předkapela, která mě bohužel nenadchla. Byl to takový ten typ kapely "Tak jsme tady, přišli jsme to odehrát a to je vše". Možná to bylo tím, že už jsem se těšila na Toma, ale jednoduše to pro mě nemělo energii. 

It may sound weird, but firstly, I wanted to go there just because of supporting band called The Beach which isn't that famous, but I still love and enjoy their music. After all, I found Tom's songs and kind of fell in love with his music (and kind of with him, but..). The Beach started playing at 19:15 and had time to sing only six songs. I was little bit disappointed, but I understand they weren't the main thing of the evening. The next supporting band wasn't really mind blowing. It's that kind of band 'Hey, we came, we're about to play few songs and the just leave'. Maybe it felt like that just because I was so excited for Tom, but for me, it had no energy at all.

Když předkapely skončily, nastalo takové to nekonečné čekání, které skončilo okolo deváté hodiny večerní, kdy na podium přišel blonďatý hezoun v polobotkách a neuvěřitelně to tam rozproudil. Nezáleželo na tom, jak pomalá písnička v originálu byla, protože on z každé udělal něco co sršelo emocemi a energií. Celé bych to zvládla shrnout jedině slovem show, protože show to tedy opravdu byla. Tom na mě působil mile a jeho komunikace s publikem byla přirozená, vtipná a nenucená. Odcházela jsem z koncertu naprosto nadšená a celý zbytek týdne trávila poslechem písniček, které jsem si na koncertě zamilovala ještě více než před tím. Pokud se vy chystáte na Toma do Prahy, určitě se máte na co těšit. Napište mi do komentářů, jestli Toma posloucháte, budete na jeho koncertě a také jestli znáte The Beach.

After supporting bands, we had to wait for a while, but our waiting ended around 9 PM when a blond handsome guy came on the stage and started absolutely amazing show. It didn't matter how slow the song was, because he changed it into something full of emotions and energy. I was really amazed and there is no better word than SHOW that would describe his concert better. He seemed really nice and had no problem with communication with us and still was really casual. I left with a huge excitement and even more in love with his music than before. If you're planning to attend one of his concerts, you're really lucky. Write me in comments if you know Tom's music and if you know my favourite band The Beach.