Festival v ulicích 2017

Tak mám za sebou další fesťák nebo spíše krátké odpoledne festivalu v ulicích, které jsem trávila tentokrát s Ter. Celá akce trvala 2 dny, ale vzhledem k tomu, že jsem v sobotu jela na výlet do Bratislavy, zúčastnila jsem se pouze pátečního programu. Možná proto nemám moc fotek.. někdy se mi do toho focení jednoduše moc nechce a s fotkami, které nakonec vyfotím, ve výsledku nejsem ani moc spokojená. 

Another festival is over.. well, another short festival afternoon spent with Ter. The whole event lasted for two days - Friday and Saturday. On Saturday, I went to Bratislava and that's why I could only go on Friday. That's probably a reason why I don't have many photographs for you. Sometimes, I'm just not in a mood to photograph and in the end I'm not satisfied with what I captured. 



Ten den jsem chtěla pouze na 2 koncerty a to konkrétně na Thoma Artwaye a Lenny. Jejich koncerty jsem už několikrát viděla a vždycky mě moc bavily, a ani ten den nebyl výjimkou. Oba je spojuje to, že zpívají pouze anglické písně. Zpěváky celkově obdivuji a o to víc, když nezpívají ve svém rodném jazyce. Nevím čím to je, ale já bych se bála jít do světa s anglickou písničkou, protože bych měla pocit, že tam je určitě nějaká hrozná chyba, kterou jsem přehlédla. Ne nadarmo se doporučuje neučit se gramatiku podle písniček.

That day, I went to see two interprets only - Thom Artway and Lenny. I'd seen them before and I really like their music. Even though they both are from the Czech Republic, they both sing in English language.  That's something I admire. People who can sing just blow my mind and if they sing in language that's not their mother language, I'm impressed. I'd be scared to share song written in English, because I'd be afraid I made some mistake in lyrics.




Kromě koncertů jsme měly s Ter v plánu i focení, kvůli kterému jsme se přesunuly do centra Ostravy. Vyšlo nám zrovna moc pěkné světlo, a tak to byla doslova radost. Vzniklo při něm pár opravdu povedených fotek. Nejvíc nadšená jsem ale z fotky, kde se směju jako lachtan. Člověk se snaží pózovat, tvářit se alespoň trochu přitažlivě a nakonec se mu stejně nejvíce líbí fotka, kde se zrovna něčemu nekontrolovatelně směje. No není to ironie?


After festival, we went to the centre of Ostrava to take some photographs of outfits. The lightning was amazing and I'm pretty happy with couple of them. My favourite picture is the one where I'm laughing out loud. You're making all the poses and in the end, you're most happy about picture where you're completely spontaneous. It's quite ironic, isn't it?

Thoughts