Advertise





Run the World!

Znáte ten pocit, kdy si říkáte: "Udělám to potom, mám ještě dost času," a pak vůbec nestíháte a děláte vše na poslední chvíli? Jo, já to znám a perfektním příkladem je dnešní článek. Když jsem se rozhodla, že budu publikovat články v pondělí a ve čtvrtek, říkala jsem si, že to bude v pohodě, protože mám hromadu času. Hromadu času jsem sice měla, ale nakonec jsem ji zaplnila prací na videu na poslední zvonění, uklízením a běháním. Teď je čtvrtek ráno a já se vám pokouším sepsat dojmy z minulé soboty a trochu mi to komplikuje fakt, že mám za chvíli jít do školy.




Minulá sobota byla trochu jako sen. Vlastně ani jako sen, protože by mě ani ve snu nenapadlo, že zrovna mě někdo pozve na závod v běhu jako blogerku. Tím, kdo to mně a několika dalším slečnám umožnil, byla Denča - ambasadorka akce. Abych vám to upřesnila, ten den se běželo několik závodů - závod pro děti RWE Kids Cup, závod pro rodiny Bosch Family Run, 5km závod AVON Run a 10km závod NightRUN. Jako blogerky jsme běžely AVON Run, který měl podkategorii s názvem #blogRUN. Doufám, že to dáva smysl, protože jsem naprosto nemožná, když přijde na vysvětlování.



Hodinu před tím, než jsem měla vyrazit směr Masarykovo náměstí, kde se akce konala, jsem začala být nervózní. Ani ne tak z běhu, jako spíš z toho, že tam bude skupina lidí, které neznám. Nejsem zrovna ten typ, co se během minuty zapojí do rozhovoru a srší vtipem. Naopak, stojím mezi ostatními, nervózně si tahám rukávy od mikiny a usmívám se. Obavy byly zbytečné a já se potkala se spoustou sympatických blogerek.



Ani jsem se nenadála a už jsme se začaly řadit na start. Řeknu vám, že stát na startu 15 minut a čekat na to, že v davu lidí poběžíte 5 km trasou, kterou ani pořádně neznáte, je trošičku zneklidňující. Nakonec přišel čas, kdy jsme se všichni rozběhli a po chvíli zase zpomalili, protože se u startu vytvořila lehká zácpa. Na začátku si každý zkoušel najít svojí cestu, kterou by mohl běžet, aniž by zranil sebe či ostatní, ale po chvilce se závodníci rozprostřeli (vážně mě nenapadá jiné slovo, které by neznělo jako mazání pomazánky na chleba). Celý běh se mi zdálo, že běžím rychleji než normálně, ale moje snažení překazily schody dolů, při kterých jsem se běžet bála a schody nahoru, při kterých se ostatním běžet nechtělo. Nakonec jsem za půl hoďky doběhla do cíle, kde jsem málem zapomněla na medaili, dostala ochucené pivo a nechala se vyfotit mým věrným společníkem - Terkou, která mi ten den dělala společnost. 

Vtipné je, že výherce 10km běhu uběhl svou trať jen o 8 minut rychleji než já. Ale na tom nakonec nezáleží, protože každý, kdo běh zvládl, je vítězem v boji proti sobě samému. Pokud si říkáte, že na to nemáte, že to nezvládnete nebo že na to nemáte věk, tak na takové řeči rovnou zapomeňte. Nikdo neříká, že musíte trať proběhnout bez pauzy s tím nejlepším časem. Já jsem se umístila na velice neoblíbeném 4. místě, ale to mi rozhodně neubralo na radosti, protože jsem dostala jako cenu chipsy a měla možnost vyjít na podium hned po tom, co řekl moderátor mé jméno špatně. Všem umístěným a všem, kteří proběhli cílem, moc gratuluji, jste skvělí :)

To je ode mě pro dnešek vše. Ještě než se rozloučím, dám vám radu. Podívejte se na video, jak připevnit čip, aby se vám nestalo, že si ho dáte na ruku. Jelikož jsem k vám vždy upřímná, musím říct, že mně se to stalo (ten čip vypadá jako páska na koncerty nebo na soutěže). Nakonec jsem ho ale zvládla dát tam, kam patří a krize byla zažehnána. Pokud vás článek aspoň trochu navnadil, mrkněte se na oficiální stránky NightRUNU, kde najdete veškeré informace vysvětlené tak 100x lépe, než bych je vysvětlila já.


23.4.16 NIGHT RUN HRADEC KRÁLOVÉ
14.5.16 NIGHT RUN BRNO
13.8.16 NIGHT RUN MOST
27.8.16 NIGHT RUN PLZEŇ
24.9.16 NIGHT RUN PRAHA
8.10.16 NIGHT RUN ČESKÉ BUDĚJOVICE
15.10.16 NIGHT RUN OLOMOUC


PS: Za fotky moc děkuji mé společnici :)


6 Comments

  1. Už jsem četla článek u Denči a přijde mi to jako skvělý nápad spojit blogerky a vytvořit blogRun :) Moc gratuluju ke čtvrtému místu, místo (imaginární) bramborové medaile dostat brambůrky, to je dobrý, ne? :)

    Zve Tě na mojí giveaway!
    Giveaway

    Another Dominika

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji moc :)
      Já jsem byla právě moc ráda, protože pro mě je jídlo jednoduše láska, takže jsem to vlastně vyhrála :D

      Delete
  2. Skvělý článek a skvělé fotky samozřejmě. :D Ne, nemáš vůbec zač, moc ráda jsem vše dokumentovala mezitím co si musela uběhnout 5km. Jsi prostě týpek, protože já bych zvládla tak jeden. :P Byla to super akce a já jsem moc ráda, že jsem tě tam mohla doprovodit a že jsme tam nasály trochu té festivalové atmosféry. ♥

    ReplyDelete
  3. Wow dobře ty, já mám tak špatnou fyzičku, že bych to asi neuběhla:/ Ráda bych začla běhat, ale prostě se neumím donutit se zvednout a jít:/ Co tě k tomu motivovalo na začátku, když si začínala s běháním?:)

    www.double-claire.blogspot.cz

    ReplyDelete
    Replies
    1. Na konci školního roku ve druháku jsem docela přibrala a neustále jsem poslouchala "vtipné" narážky spolužáků na to, jak velký zadek mám. To byl asi takový ten první impulz.
      Tak jsem si řekla, že běhání zkusím, protože cvičení doma mě v tu dobu tolik nebavilo. První běhy byly těžké. Měla jsem hodně pauz a uběhla jsem celkem malé vzdálenosti. Nejvíc mě nakoply ty pokroky. Když jsem konečně uběhla celou trasu bez přestávek nebo když jsem místo zatáčky domů uběhla ještě jedno kolečko. Taky jsem zjistila, že je to skvělá příležitost, jak si pročistit hlavu. Buď si ušpořádám v hlavě všechny myšlenky, vymyslím nový článek nebo úplně vypnu a kochám se západem slunce.
      Je to dost individuální a každého běh asi bavit nebude, ale rozhodně se neboj to zkusit. Když tě to nechytne, můžeš s tím přestat :)

      Delete
  4. Ráda jsem tě poznala (i kamarádku)! A příště by mohla určitě běžet taky, ne? :) Obavy před závodem jsem měla úplně stejný, ale myslím, že nakonec se nám to povedlo :)) Super článek, jsem ráda, že jste si to užily i vy, holky!
    www.getmovincz.blogspot.com

    ReplyDelete

Thank you for your comment :)