Zdravím všechny. Ještě než se dám do psaní rekapitulace Kryštof Kempů, ráda bych vám poděkovala za šílené množství komentářů u minulého článku. Jsem ráda, že i když se jedná o školní téma, píšete mi své názory. Všechny komentáře jsem samozřejmě četla, ale na odpovídání se teprve chystám. Teď už ale ke Kryštof Kempu.
Předloni, kdy se festival konal poprvé, jsme se ho zúčastnily v Náměšti na Hané. Letos jsme se vydaly pro změnu na Hukvaldy. Dorazily jsme celkem brzy, postavily stan a šly hledat místo, kam bychom se uchýlily na těch pár volných hodin, které jsme měly. Naše první zastávka byla malá pekárna, kde jsme si daly borůvkový lopaťák a kafe s automatu. Takhle to zní docela chabě, ale ve skutečnosti to byl ten nejnejnejnejnej borůvkový koláč a neuvěřitelně dobré kafe. Jejich borůvkový lopaťák je dokonce první v republice a já se tedy vůbec nedivím proč.
Když otevřeli areál, celý jsme ho
prošly, abychom zjistili, kde jaké jídlo je. Snažím se k vám být vždy
upřímná, takže nebudu předstírat, že jsme hledaly něco jiného. To, co jsme ale
bohužel nenašly, byl bankomat. A to je neuvěřitelná škoda, protože ani v
Hukvaldech žádný nebyl, a tak jsme se musely vydat do jiného města/obce/místa,
abychom měly dostatek peněz. I přes takovou menší nedokonalost byl fesťák perfektní
a já jsem si ho moc užila. Líbí se mi ta jeho rodinná atmosféra a výběr českých
interpretů, mezi kterými letos byla skupina Jelen, Voxel a Light&Love,
Michal Hrůza a Ivan Mládek.
Zakončení koncertem Kryštofů, a pak
společným táborákem bylo úžasné a já jsem letos byla skvěle vybavena i
oblečením. Na večer u ohně tepláky a mikina a na spaní legíny, pyžamové
kalhoty, triko, svetr, mikina a teplé ponožky. Asi mi ale neuvěříte, že i tak
mi bylo v noci trochu chladno, co? Ráno bohužel přišla nepříjemná část brzkého
vstávání, kdy jsem si snad poprvé vyzkoušela, jaké je to tvrdě spát po cestě v
tramvaji.
1 Comments
Musel to být úžasný zážitek! :)
ReplyDeleteGIVEAWAY ♥ Another Dominika
Thank you for your comment :)