Oslo

Tak je to oficiální. Tohle je můj první článek jakožto dvacetiletého jedince. Ne, že bych se nějak změnila já nebo styl psaní, kterým píšu, ale je to tak. Dneska se ohlédnu za dny, kdy mi bylo ještě devatenáct (tak teď mluvím jako by mi bylo 35 a vzpomínala bych na krásných náct) a to konkrétně do období, které jsem trávila v Oslu. Do Norska jsme letěly s Ter z Varšavy, o které jsem vám psala v minulém článku. Pokud vám unikl, můžete se na něj mrknout tady. Cesta na autobus byla trošku krušnější, protože to poslední, co chcete, je přes hodinu jít noční Varšavou jen s kamarádkou, která je sice od rány a zastává roli vašeho ochránce, ale bohužel měří ještě méně cm než vy (promiň Terko).

Na letiště jsme se nakonec ve zdraví dostaly a po 2 hodinovém letu se ocitly v Oslu, kde jsme trošku zmateně našly východ z letiště. Obě jsme zvyklé po příletu ukazovat pas, ale v Oslu jsme se nějakým způsobem bez jakékoliv kontroly dostaly na autobusové parkoviště. Tam jsme si koupily ten nejdražší lístek, co jsme si kdy v životě koupily a vyjely směr centrum Osla. Ubytování jsme opět volily přes Airbnb, i když to pár dní před odletem vypadalo, jako že skončíme někde ve stanu na kempovacím ostrově. Byt, ve kterém jsme bydlely, byl úžasný. Já jsem byla nejvíc nadšená z balkónu s výhledem do vnitrobloku. To byla prostě paráda. Kromě toho to bylo do centra asi 10 minut cesty, takže i přes nulovou energii, jsme vyrazily do města na oběd. Když říkám oběd, myslím tím McDonald's. O Norsku zvládnete říct jednu věc prakticky hned. Je to tam asi tak 3x dražší než v Česku, takže i když si řeknete: "dáme 'mekáč', ušetříme," nic takového se nekoná. Co jsem si tam ale zamilovala, byly batátové hranolky. To bylo nebe a já je chci i doma. Takže? Kde to vázne? :)




Po obědě jsme se rozhodly trochu prozkoumat centrum Osla, které se alespoň mně moc líbilo. Vyrazily jsme směrem ke Královskému paláci, ale po cestě začalo pršet, tak jsme se šly schovat do takového "altánku" u Národního divadla. V tu chvíli přišel Ter mail, kde po nás náš hostitel z Polska vymáhal peníze za zničenou postel. Údajně jsme ji nepoužívaly normálně a poškodily jsme v ni nějakou součástku, kterou naštěstí někde našel, a proto po nás nechtěl peníze za celou postel. Po chvilce, když jsme to vstřebaly, jsme se tomu zasmály, počkaly, až přestane pršet a šly dál. K večeru už jsme jen vyrazily pro něco k jídlu a po sledování 'World's Funniest Fails' zalehly a šly spát. Pro informaci, nekonala se žádná divočina a postel zůstala v pořádku.




Další den jsme vyrazily ke slavnému Opera House, kde jsme nějakou tu chvilku trávily focením, a pak opět vyrazily na náš fancy obídek do McDonaldu. Po načerpání sil jsme se vydaly směrem k pevnosti Akershus, kde měl být naprosto úžasný výhled a taky byl (Terka zajišťuje spojení, Lea fotogenická místa). Opět jsme tam trávily asi hodinu focením nejrůznějších kamarádských fotek, z čehož se nakonec stalo spíše dělaní kravin a zjišťování, že na fotkách vypadáme spíš jako dva cizí lidé, než jako nejlepší kamarádky. Pak jsme se vrátily zpět do kavárny, kterou jsme viděly po cestě a daly si ledové kafe, u kterého jsme čerpaly síly na další cestu do barevné uličky Damstredet, kterou jsem našla při prohledávání stránek "kam v Oslu". Byla hned po cestě do Mathallen Oslo, což je taková část plná nejrůznějších a velmi fotogenických podniků, kterou nám doporučil kamarád mého fluffy kamaráda (doufám, že má radost, že ho zase zmiňuji). Od tamtud už jsme vyrazily kolem řeky směrem k našemu ubytování, ale tentokrát jinou cestou, abychom si prohlédly i další uličky a byla to rozhodně skvělá volba. Večer jsme opět šly nakoupit něco k jídlu, dobalily si a šly spát, abychom měly energii na následující cestu domů.




Celé to naše krásné dobrodružství neuvěřitelně uteklo a já si užila každý den. Ter děkuji za trpělivost a za to, že jsem ji během toho týdne nestihla štvát. Rozhodně se těším, až spolu zase někam vyrazíme, ať už to bude Anglie, kam vyrážím studovat já, Tenerife, kde na půl roku bude studentem Terka, nebo Dánsko, které doufám navštívíme, jak jsme si to plánovaly už před pár měsíci. Vám děkuju za to, že moje články čtete a komentujete a budu se na vás těšit zase u toho dalšího :)

Traveling