Warsaw

Už si ani nepamatuji, kdy jsme s Ter začaly plánovat tohle super dobrodružství, ale co si vybavuji úplně živě, jsou ty starosti kolem toho. Původní plán byl, že se podíváme do Varšavy, pak poletíme přes Norsko, kde budeme mít snad pár hodin, pak do Londýna, kde nebudeme mít ani chvilku a nakonec domů. Naštěstí jsme tohle spojení nenašly tak levné jako původně a rozhodly se hledat alternativu. Po hodině strávené na schodech zavřené cukrárny, kde jsme chytaly wifi zdarma, jsme našly úplně perfektní spojení z Varšavy do Osla a z Osla do Ostravy přes Katowice. A bylo jasno. Konečně se podíváme do dvou měst, která byla na mém seznamu už pěkně dlouho.

Cesta do Varšavy trvala dlouhých 6 hodin, ale překvapivě utíkala lépe, než jsem čekala. Ubytované jsme byly přes Airbnb v malinkatém bytě, který byl asi hodinu cesty pěšky od samotného centra. Byt jako takový nebyl úplně špatný. Kromě lehkého zápachu, rozbité zásuvky, která nám vypínala internet, uvolněné baterie v koupelně a úchylného zrcadla ve sprše, to nebylo zase tak špatné místo. Třeba balkón, na kterém jsme hned první večer popíjely víno, mi naprosto vyhovoval. Na 2 noci to stačilo bohatě a my jsme byly rády, že máme vůbec kde spát. Po ubytování už jsme se nezmohly na víc, než na cestu do obchodu právě pro víno a něco k jídlu. Večer jsme si ještě užily trochu zábavy (nebo spíš půl hodinu nekontrolovatelného smíchu) při předělávání gauče na postel, a pak už zalehly.




Druhý den jsme vyrazily pěšky do centra, směrem k Paláci kultury a vědy, u kterého jsme den před tím vystupovaly z autobusu. Kromě toho, že se jedná o nejvyšší a největší budovu ve Varšavě a zároveň i v celém Polsku, se taky jedná o pravděpodobně to nejfotogeničtější, co jsem kdy viděla. Tolik fotek jedné budovy z milionu úhlů jsem snad nikdy nevyfotila. Pak naše cesty na doporučení vedly k řece, kde to mělo vypadat podobně jako pražská náplavka. My jsme asi zvolily špatné místo, ale nic takového jsme tam tedy neviděly. Alespoň jsme si tam na chvíli sedly, vychutnaly si oběd a načerpaly síly na další chození v tom úmorném vedru.  








Po nějaké době u řeky, jsme se rozhodly jít zpět do centra a do muzea moderního umění, které nám našla Terka. Cestou jsme prošly kolem další hromady fotogenických věcí, jako například kolem cedule 'Hard Rock Cafe'. Nevím jak uvnitř, protože jsem tam nikdy nezavítala, ale zvenku jsou všechny tyhle kavárny, které jsem viděla, nádherné, a pokaždé něčím jiné. Za mě zatím vede Krakow, ale třeba se najde místo, které mě osloví více. Muzeum jako takové bylo.. zajímavé. Nejsem úplně velký fanda moderního umění a tam to vypadalo, jakoby někdo sesbíral pár věcí na ulici, dal je do místnosti a řekl tomu výstava. Co se mi ale naopak líbilo moc, byla kavárna, která byla právě před vstupem dovnitř. Myslím, že mám víc fotek baru než toho muzea. Priority.

Jelikož nás další den čekal budíček ve 2:50 a za celý den jsme byly dost uchozené, zamířily jsme domů. Po cestě se nám ještě stala taková milá věc. S Ter jsme stály na přechodě, a jelikož jí dřela bota, měla v ní nacpaný kapesník. Najednou nás oslovila paní, která stála za námi a dala Terce náplast s tím, že to bude určitě lepší, než otrhaný kapesník. I když jsme byly úplně mrtvé, tohle nám zhezčilo cestu zpět na ubytování. No a jak to bývá zvykem, když člověk musí usnout brzy, aby naspal alespoň pár hodin, mi usnuly asi v 1 ráno. Ve 3:10 už jsme byly na cestě na autobus směr letiště, ale o tom už zase v příštím článku :)

Traveling