Zvládla jsem to! Je ze mě dárce krve a ten pocit je nepopsatelný. Možná už jste si všimli, že mámráda spontánní rozhodnutí a tohle bylo jedno z nich. Minulý týden jsem se zeptala mamky, kdy jde darovat krev, ona odpověděla v úterý a tak jsem řekla: "Jdu do toho!"
Nakonec jsem si dala zaslouženou horkou čokoládu
a sušenku, která po 17 hodinové povinné dietě, přišla vážně vhod. Teď už sedím
doma, odpočívám (doporučení od sestřiček) s obvázanou rukou a hřejivým pocitem
u srdce, že má krev může brzy zachránit život. A pokud si i vy říkáte, že byste
do toho šli, ale bojíte se, určitě zatněte zuby a jděte do toho. Bolest skoro necítíte,
a pokud nad tím moc nepřemýšlíte, nebo nesledujete tekoucí krev, špatně vám
nebude. Jediné, co mě mrzí, je fakt, že stále neznám svou krevní skupinu.
To je vše pro dnešní den a já mířím do sprchy.
Baví vás takový "deníčkoý" typ článků? Mě jejich psaní baví snad
nejvíce a v budoucnu bych je chtěla publikovat častěji (nebo alespoň tak často,
jak to jen jde a jak to čas dovolí). Uvítali byste to?
Thoughts
10 Comments
O darování krve taky přemýšlím a v budoucnu určitě půjdu. Ale strach mám to teda jo, protože jsem už párkrát omdlela i při normálním odběru :)
ReplyDeleteChápu tě, já nemám ráda pohled na cizí krev, protože mi nedělá dobře ten pocit, že to někoho bolí.
DeletePokud se někdy odhodláš, máš můj velký obdiv :)
Super ze jsi sla:))) je to fakt bozi pocit po darovani;) ja pujdu zase po jarnich pazninach nekdy zacatkem brezna a uz se fakt tesim;) jan tak dale!
ReplyDeleteP.S. jake rozmery maji obrazky ktere nahravas na blogspot prosim? Myslim V pixelech;) diky
Já plánuji ještě darování plazmy někdy ke konci února (nejradši bych jim tam nechala i nějaké orgány :D). Pak budu mít na půl roku zákaz kvůli tetování, ale pak jsem tam zase jako na koni :)
DeleteFotka, kterou vidíš na blogu má šířku 800 a výška je taková, aby se zachoval poměr fotky. Originální fotka má šířku kolem 4600, jak kdy.
Diky za rozmery;) Ja na plazmu zatim nesla;) nejak mi vadi to ze ti do tela vraceji ten roztok a trochu se toho bojim:D treba se odhodlam, klrev je ale uplne v pohode:) jo a taky me stve ze mi nerekli tu krevni skupinu!:D ale ted jak pujdu po druhe tak uz se to konecne dozvim juchuu:))) snazim se nekoho premluvit aby sel semnou, sama tam cekat je nuda:D
DeleteV budoucnu opravdu plánuji jít darovat krev. Jak jsi napsala, musí to být vážně nádherný a hřejivý pocit u srdce, když víš, že díky tomu, co jsi udělala, možná zachráníš i lidský život. Já takovéhle články vážně miluju! :)
ReplyDeleteJeště teď se usmívám pokaždé, když se zadívám na svou ruku, kde se ještě vyskytuje dirka od jehly (teď když jsem to napsala, nezní to tak hezky, jako v mé hlavě :D).
DeleteTyjo, tak už jsi taky šla. Všichni kolem mě teď chodí darovat. :) Já nemůžu, protože beru prášky na alergii a bez nich by to prostě nešlo, takže se dárcem bohužel nikdy nestanu, ale pokud se všichni budou řídit podle tebe, tak to ani nebude potřeba. :)
ReplyDeleteBudu darovat i za tebe :)
DeleteSpolužačka také nemůže darovat, kvůli práškům a to mě motivuje ještě více. Budu jednoduše dávat i za vás, kteří kvůli lékům nebo zdraví nemůžete :)
Tak to gratuluji a zároveň ti závidím! :-)
ReplyDeleteDarovat krev si už přeji od 18. let, ale kvůli škole, jsem stále neměla čas. U nás v nemocnici mají špatný rozvrh darování krve :/ A potom jsem šla na tetování, uběhlo 5 měsíců a šla jsem na další. Takže teď zase musím čekat, až budu moct :-)
Darovat krev budu pravidelně. Psala jsem na to i článek. Třeba jednou budu já tím člověk, který bude čekat na dárce. Nikdo neví. Pomůžu ráda a k tomu všemu, když je to zadarmo :-)
Thank you for your comment :)